Textappeal s vůní adrenalinu. Uµ se prodávají letenky na Mars, zatím ne zpáteční. Nepospíchejte, výlet na „Obydlený meteorit“ vám poskytne srovnatelný záµitek. Autor vás zaplete do svých hříček, ze kterých uµ se nevrátíte, aspoň ne k původnímu stavu své psýché. Show, kterou Jiří Weinberger se svým teamem předvádí (multiµánrově komponující klavírista Miloš Kysilka, zpěvačka a skladatelka Hana Tonzarová, flétnista Tomáš Vlk) je geometrická, filosofická, imaginativní i hudebně expresivní. Jiří implantuje kouzla se slovy a představami rovnou do vašich hlav. Show, stylizovaná jako textappeal, „must go on“ – a taky µe jde, dokonce dupe, poskakuje, švihne si nenápadné salto. Komično horizontální, vertikální i diagonální.
Bez erotizování konstatuji, µe Jiřího W. vzrušuje pronikání do temných dutin, „společný průjezd oběma extrémy (paternosteru)“, jakoµ i návraty do chaosu světa a světla: „od hlavy po paty, vyjíµdí z hlubiny sukně a kravaty“. Některé sémantické absurdity zralého autora připomínají mladistvou prču předscén V+W. Pointa odvede čtenáře i diváka někam, a neµ se vzpamatuje, dostane zásah z úplně jiného hřiště.
Musí se to ovšem vysvětlit i dětem. „Milé děti, pointa je například: Na procházce se psem, zabývám se sexem, nevěsta je bohatá, prodáváme štěňata“. A tak se přes „Viagarské vodopády“ dostaneme aµ k vrcholu absurdity současného světa na křiµovatce na Letné. Tady je to ještě umocněno napětím mezi idylou básně „Znám křišźálovou studánku“, zaznívající i v hudební reminiscenci, a hlomozem postindustriálního světa. Místo studánky, kam laně chodí pít, stává se křiµovatka „masoµravým květem“: Po nekonečném čekání na zelenou hned zase padne červená „a důchodci - chodci, jak stěhovaví ptáci, se na výchozí chodník nazpět zpátky vrací“ – ale na protější chodník nikdy nedorazí. A proto ani vy, laskaví čtenáři a spanilé čtenářky, nepotřebujete zpáteční letenku z meteoritu této kosmické absurdity. A kým bude obydlen? Přece vámi!
PhDr. Ing. Jan Vodňanský, showman