Třicet dva textů Jiřího Weinbergera tvoří velmi rozmanitý soubor. Je to ovšem dáno postojem autora, nikoli tím, že nejstarší z těchto textů vznikl před třiceti lety a deset nejnovějších vloni. Některé povídky jsou docela důkladnými příběhy, jiné jsou spíše anekdotické, najdeme zde i variaci známé pohádky. A zejména tu všude potkáváme sebeironickou reflexi zapomínání, ztrácení věcí i kontextů, stárnutí. Knize tak dominuje humor, je to však humor ozvláštněný i temnými tóny, a naopak skoro každý temný tón má v sobě záblesk grotesky. Vyprávění ze společné pozice outsidera spojuje tento soubor v nerovnovážný, nicméně dobře fungující celek.
zdroj: Nerovnováha a jiné povídky